Tento blog byl založen 26.6.2011:)





Nejlepší kamarádka

29. dubna 2013 v 18:35 | Tessie |  Tessie
Daniela Hlinovská.
Právě si přečetl jméno té nejúžasnější holky na světě. Ona je někdo, komu můžeš říct všechno, se vším se jí svěřit, svěřit se jí se svými trablemi.
Tuhle holku jsem poznala v roce 2005.
Tohohle roku ani trochu nelituju.
Nejdřív jsem si říkala, že to bude další namyšlená kráva. Ale opak byl pravdou. Ani ne za 2 měsíce se z nás staly nejlepší kamarádky. Věděla jsem, že jí můžu říct všechno. Kdykoliv jsem měla slabou chvilku, zavolala jsem jí a ona byla do půl hodiny u mě doma a utěšovala mě. Ona pro mě znamená nejvíc. Ona je ten důvod proč ještě žiju. Ona je moje štěstí, můj život. Když jsme se pohádaly strašně mě to mrzelo. Vždycky to pro mě byla ta holka co si uprostřed Galerky sedla na zem a stahovala mě za sebou. Vždycky byla ta s kterou jsem vymejšlela ty největší hovadiny. Vždycky to byla ona co mě měla ráda i přesto jakej jsem retard. Vždycky byla ta co usnula při hororu a já pak nemohla spát. Vždycky to byla ta co krmila kachničky Skittleskama. To jedině ona, když ode mě bydlela 50 kilometrů přijela na Vánoce a dala mi horu dárků. Vždycky to byla ona, kdo se mnou zpíval na Rihanně 'kalifornia king bééd'. Vždycky pro mě znamenala a ještě znamená to co nikdo jinej. Zabiju každýho kluka co jí zlomí srdce! Vždycky bude moje nejlepší láska<3
Milovat nestačí<3
Klik na 'Celý článek'
 

Téma týdne → Proč zrovna já?

28. dubna 2013 v 20:15 | Tessie |  Téma týdne
Nemám moc ráda lidi, kteří smutní nad svým životem, litují se, svoje těžký život píšou na všechny sociální sítě, na kterých mají účet. Proto to nedělám. Nemyslím si, že bych měla hodně těžkej život, ale žádná procházka růžovou zahradou to rozhodně není. Ale je tady tohle téma, tak na to něco napíšu.

Skoro každý z nás, miluje svou mámu. Každý by za ní měl být vděčný, za to že jí má, za to, že může cítit její objetí, za to, že jí může říct cokoliv, za to, že mu dala to nejcennější: život.
Dala bych cokoliv, abych mohla alespoň na chviličku vidět svojí mámu, obejmout jí a říct jí, jak strašně moc mi chybí. Vím, že tohle se nikdy nestane. Bohužel. Pevně doufám v to, že se tam nahoře, má alespoň trochu dobře.
Máma mi chybí. Strašně moc. Vzpomínám jak jsem s ní ještě před třema rokama, běhala venku se psem. Říkala jsem jí všechno. Byla to jako moje kamarádka. Jenže pak se stalo něco co zmněnilo můj život navždy.
Našli jí nádor na mozku. Byla to největší rána v mém životě. Pořád vzpomínám na to, jak mi to řekli, jak se u toho tvářili. Bylo mi 13, věděla jsem, že tohle je ta nejhorší nemoc co se snad mohla stát.
Tečou mi teď slzy, když na to vzpomínám. Když vzpomínám na to, že jsem celý měsíce po nocích brečela, připadala si jako otupělá a říkala jsem si: 'Proč zrovna já? Proč ne, někdo jiný?'
Byla jsem hloupá, že jsem si tohle říkala. Tohle bych nepřála ani tomu koho z celého srdce nenávidím. Aby přišel o něco, co už mu nikdo nikdy někdo jiný nenahradí.
Táta se po mámině smrti hodně snažil. I když u nás v bytě vládlo neustálé ticho, nikdo ani nedutal, ale on se opravdu snažil. Moje babička se kvůli tomu psychicky zhroutila, takže u nás nebylo vážně veselo.
Obdivuju tátu za to, jak to všechno překonal a že mě neopustil a snaží se mi věnovat co nejvíc to jde. On je ten nejlepší chlap na světě!
Tohle byla moje největší překážka v životě. I když s tím nejsem pořád úplně smířená, jsem na tom o dost líp než předtím. Važte si svojí mámi, jinou už mít nebudete!
A to, že se na vás vykašle nějakej kluk, že vám zlomí srdce, nebo, že si najde jinou, na to se úplně vyserte a nechte to plavat. Nebrečte kvůli tomu, protože to nemá cenu. Přijdou další. Zvlášť v tomhle věku od 12ti do 17ti je to opravdu k ničemu, trápit se kvůli těmhle blbostem.
Važte si co nejvíc můžete svých rodičů, protože až přijde jednou to, že je ztratíte, budete litovat toho, že jste se k nim nechovali líp, nebo, že jste jim neposkytli dostatečnou pomoc když to nejvíc potřebovali.
Doufám, že jste si z toho článku, alespoň něco vzali a zamysleli se nad tím.
Tessie

Můj první dort!<3

28. dubna 2013 v 19:49 | Tessie |  Tessie

Před rokem, jsem nastoupila na střední školu u Krbu, obor cukrářka.
Chtěla jsem na školu, co mě bude bavit, a to se mi splnilo. Od mala miluju sladkosti! Teď jsem u nich skoro každý den, prostě splněný sen:3 Ano, možná si říkáte, že ta škola mi je úplně k ničemu, že mě nikam nevezmou. To sice možná ne, ale já jsem ráda, že na tu školu chodím:) Baví mě to, a to je hlavní. Taky si možná říkáš, že upéct dort je hračka, dáš tam máslo, mouku, vajíčka a máš to. Ale to ne. Abys upekl dort, musíš být šikovný a mít vekou trpělivost. Jsem na sebe strašně pyšná, že jsem to dokázala a stálo mě to dva dny:)
A tady je výsledek, posuďte sami:3
Chceš vidět více fotek? Klikni na 'Celý článek'